SIAF 2017

SIAF 2017



Nebudu Vám tady mazat med kolem pusy… nechtělo se mi tam, a to tak silně, že jsem začala vymýšlet důvody a nemoci, proč tam nejet. 

Dokonce mě ani nelákala představa, že budeme V.I.P. a to je co říct. 



Ale padla čtvrtá páteční hodina a já se už vezla v mercedesu směr Bratislava, do hotelu Radisson Blue. 



A znovu nebudu lhát… líbilo se mi zase chvíli pobýt v Business Class. 


Někteří světoběžní cestovatelé si klepou na hlavu, ale já prostě miluju čas od času ten luxus a pohodu.

Pokoje jsou větší a sladěné. Čeká vás malé občerstvení, minibar, kávovar od Nespressa, koupelna s vanou a voňavou kosmetikou. Fén, odličovací ubrousky, zvětšovací zrcadlo… 

Stolek na psaní a několik telefonů – co kdyby náhodou. 

Maličkosti dovedou udělat hodně. 
Prostě bájo. 
A ta pohodlná postel 
Stejně tak i snídaně byla v úplně jiném duchu, a to složení na servírovacích stolech … netřeba mluvit, těm, co to znají, ale ano, tenhle svět se mi líbil a já si ráda chvilku zavzpomínala na dobu, kdy jsem ho žila skoro každý víkend… 







Došli jsme si na večeři a já i přes všechna nová rozhodnutí neodolala a koupila jsem si fíkovou zmrzlinu s mascarpone v tmavě hnědém kornoutku – ano, vše mi přišlo lehce umělé, což jsem předvídala, ale chtěla jsem to ochutnat. Navíc mi s tím velmi ochotně pomohl i můj milovaný přítel.
Večerní Bratislava na mě působila hodně klidně a uvolněně. Lidé posedávali na lavičkách, vychutnávali si kopce zmrzliny a povídali si o všem, co zrovna považovali důležité sdělit. A že to celé probíhalo s klidem, grácií a uvolněním byl krásný a pohlazující bonus pro mě, jako pro návštěvníka. 

Proč my musíme být stále tak uhnaní a někam pobíhat, spěchat, rychle mluvit a u toho gestikulovat. Proč si prostě taky nemůžeme jen tak sednout večer s kamarádem, kamarádkou, maminkou nebo přítelem a JEN si užívat zmrzlinu (večer) a jeho přítomnost. To uvolnění tady bylo hmatatelné a já zjistila, jak moc se mi líbí ho prožít. 
Další den ráno po dokonalé snídani – už dle mých norem, jsme se vypravili na cíl víkendu – SIAF 2017, tedy na letiště Sliač. 



Už jsem se těšila mnohem víc a užívala si jak cestu, tak skvělý auto, které nás tam vezlo. Nedovedu si představit, že bych tohle absolvovala s mým malinkým Peugeotkem.

Okroužkovali nás zlatými „náramky“ a my se vydali dívat na letecký um pěkně zblízka a pohodlí. 

Opravdu mě to překvapilo. Když jsme sem jeli, tak jsem si říkala: „Jemine letadla, no tak lítaj no, co na tom.“ 

Ale tohle stálo za vidění… 



Já jako nováček, který viděl helikoptéru jen dvakrát a letadla jen na letišti, se nestačil podivovat. 



Ale tohle musíte vidět i slyšet, tohle se musí zažít, aby si každý mohl udělat svůj vlastní pocitový názor. 
Já jsem byla nadmíru překvapená a spokojená. 
Dokonce jsme viděli i Nový Airbus 380, který má nejdelší leteckou linku a kolem nás prolétal opravdu pomalu a pozorně. Natáčel se a předváděl, co všecko umí. 




Pilot si to, myslím, užíval. Kdyby tohle udělal s plným naložením, tak zaprvé nevím, jestli to jde a za druhé by mohla vzniknou panika a taky dost nevolností… 

Ale tohle, pro mě jako pro laika, bylo skutečně kouzelné. 



Do Airbusu 380 se vejde 480 pasažérů, má 2 patra z toho je první patro Business třída….
Sluníčko nám dopřávalo, na horizontu se tyčily hory, letadla předváděla úžasné kousky, já byla ve V.I.P. kde se dodržoval dress code, takže jsem se mohla inspirovat na další akci… 
Co Vám budu povídat, jsem vděčná za to, že jsem zde mohla být, pěkně s hlavou v oblacích.

S láskou k novinkám

Angela Fiery

Oblíbené příspěvky