Zámek Kamenný Dvůr, Františkovi lázně a Karlovy Vary – uklidnění po bouřích



Právě začalo pršet a já si lebedím už v klidu domova a nechávám doznívat ve svém krevního oběhu úžasné pocity z prodlouženého víkendu.

Byl potřeba jak sůl a nemohli jsme se ho dočkat. Opět nám vrátil vítr do plachet a dostal nás ze stereotypních dní, které se na nás nebezpečně valili s prací, povinnostmi a nutnostmi.

Doma zůstali knihy i notebooky s pracovními telefony. Zabalili jsme si pěkné oblečení, takové, co nosíte ve zvláštní dny, vůně od Bosse a Chanel a já si přibalila lodičky se zlatými střevíčky.

Kam jsme jeli? Na Zámek Kamenný dvůr v Západních Čechách. Je to celkem nově zakoupený pozdně barokní zámek, jehož zbytky byly v roce 2004 zakoupeny novým majitelem a zámek byl dostavěn a zrekonstruován podle historicky doložených materiálů. Prostě Boží



Nevím, jestli jsem to už psala, ale asi ano. Každopádně pro osvěžení… na zámcích jsem jako doma. Mohla bych v nich probloumat a prochodit hodiny. Sem tam – zas a znovu. Dívat se do zahrad a prostě jen být. Bez notebooků, mobilů, připojení na internet a myslím, že i chvíli bez knih. Ale opravdu jen chvíli.

Jemonže potíž je v tom, že Vás v klasických zámcích nenechají jen tak procházet a jakmile si dořeknou své k danému pokoji už, už Vás ženou dál. A přitom já bych tak moc ráda se na chvíli zdržela a užívala si vůni tolik typickou právě pro zámecké komnaty a pokoje. Pořádně si všecko prohlédla a zůstala se hodiny dívat na původní vyřezávané stoly, truhly a skříně – asi jsem se minula povoláním, ale to už víme.



A proto jsme se vydali právě sem. Chtěla jsem cítit vůni chodeb a pokojů v kteroukoli část dne, kdy si jen zamanu. Chtěla jsem se projít po zámeckých schodech a místnostech, které dýchají minulostí – i když zrekonstruovanou ale velmi působivě a řekla bych, že i přesně navrácenou zpět.

Měla jsem trochu strach, že za zámeckou fasádou budou schované klasické „moderní“ pokoje a tím se mi veškeré romantické snění zruší, ale nestalo se a já jsem se dostala – alespoň na chvíli – do svého soukromého ráje. Létala jsem si na obláčku pohádkových fantazií a vymýšlela na tisíce příběhů a životů lidí, kteří zde mohli žít.




Ale i sebekrásnější komnaty a pokoje by byly chladné a studené bez usměvavého a milého personálu, který mě odzbrojil už u vchodových dveří, tedy hned na recepci.
Vždycky jsem vyznávala názor, že když přijdete do hotelu a vidíte naštvanou recepční, kterou její práce nebaví, tak Vám to může pokazit klidně i celý pobyt. Ale to se netýkalo zámecké paní recepční.

Lidi, já jsem asi sympatičtější a milejší osobu na recepci nikdy neviděla. Byla jako milý, usměvavý, zámecký anděl, který patřil právě sem, a právě v tuhle chvíli. Který se na nás usmál a my oba věděli, že tady to bude bájo, i kdyby nás dali do šatlavy ke koním a celé dny nám propršelo.

První dojem byl splněn na jedničku, paní nám ukázala vše potřebné a my se šli ubytovat do pokoje, který měl být na pár chvil náš.
Došli jsme se napít do místnosti, kde jsme mohli neomezeně konzumovat vodu, džusy, limonády, čaje a kávu – pít se musí.

Pokročilé odpoledne jsme strávili ve wellnessu – vířivka, pára, sauna, aromasauna, Kneippova stezka, relaxační bazének se slanou vodou…
Nemusíte řešit parkování, je hned u hotelu a wifi zde funguje lépe než za časů zámeckých pánů :).

A když zatoužíte po výletu, tak můžete zajet do Chebu juknout na Chebský hrad, do Františkových lázních, načerpat klid lázeňských zahrad a klidně i Karlových Varů. Vždyť proč ne

Navíc Vás bude čekat večeře v zámecká krčmě a brzy také vinný sklípek.

My jsme byli naprosto spokojení a víme, že se zde opět zase objevíme.


S láskou

Angela Fiery





















Oblíbené příspěvky